Nechtěná romantika při svíčkách... aneb když došla elektřina
Posledních pár měsíců jsem tenhle blog příšerně zanedbával, takže se teď snažím dohnat resty a dopsat posledních několik článků, které už mám nějakej čas rozepsaný.
Tímhle se vracím zpátky do února a března, kdy jsme byli většinu času bez elektřiny.
S nedostatkem vody jsme si za poslední rok a půl celkem zvykli žít. I když jsme už z nejhoršího venku, pořád se snažíme šetřit a pokud to jen trochu jde, neplýtvat. A s posledními dvěma měsíci přišlo i opravdu deštivý počasí, takže zásoby vody se zase pomalu zvedají.
Co ale člověka opravdu připraví na zombie apokalypsu jsou pravidelný black-outy. Letos probíhaly několik týdnů v kuse během března a dubna, protože hlavní dodavetel elektriky pro většinu jižní Afriky (nejen JAR) nebyl schopnej tu elektřinu vyrobit.
Abyste tomu rozuměli, tak Eskom je pravděpodobněji nejzadluženější státní firma v Jihoafrický republice a její dluh je takovej, že už je absolutně nemožný ho jakkoliv umořit. Je vyšší, než veškerej kapitál, kterej Eskom má a to několikanásobně. Ale stát místo toho, aby tu firmu restrukturalizoval, do ní pořád leje další a další peníze. S podobným efektem, jako kdybyste sypali pásek do černý díry.
No a protože Eskom neměl peníze, tak neměli za co nakoupit uhlí... a taky se jim (úplně náhodou) rozbilo 9 elektráren najednou, těsně potom, co prezident ohlásil, že Eskom rozdělí na 3 samostatný subjekty... A tak nám v prosinci začaly občasný a v únoru a březnu pravidelný výpadky proudu, kterejm se tu říká loadshedding.
Funguje to tak, že celá země je rozdělená na oblasti a podle toho, kolik výrobní kapacity chybí, se ty jednotlivý oblasti odstřihávaj ve dvouhodinovejch intervalech. Takže třeba při Stage 2 víte, že vám za den vypnou elektřinu jenom 2x na 2 hodiny a při Stage 4 už to jsou 4 dvouhodinový úseky během 24 hodin.
Mají na to takový fancy tabulky, takže si můžete najít, kdy ve vaší oblasti nepůjde proud a podle toho si třeba zařídit vaření a tak... Co je ale horší, že při Stage 3 a výš se vypínaj i semafory, veřejný osvětlení a dost často nefunguje ani mobilní síť, takže se rapidně zvyšuje šance, že vás někde přepadnou v temným koutě (protože temnejch koutů je najednou všude plno) a ani se nedovoláte pomoci. Takže trochu taková Walking Dead/zombie apokalypsa. Nejlepší se doma zamknout a udělat si romantickej večer při svíčkách. Horší, pokud zrovna sedíte v restauraci a najednou jim přestane fungovat kuchyň a platební terminály...
Nejhorší následek byl ale dopad na místní ekonomiku. Podle výpočtů ekonomů se za jedinej den, kdy byla implementovaná Stage 2 loadsheddingu ztratilo přes 2 miliardy randů (asi 3 miliardy Kč) hrubýho domácího produktu a spoustu malej podniků a živnostníků muselo zavřít krám.
Od dubna jsme zatím jako zázrakem žádný výpadky neměli. Eskom aktuálně hledá novýho CEO, stávající management si vyplatil multimilionový odměny, takže business as usual a TIA a jede se dál...
Tímhle se vracím zpátky do února a března, kdy jsme byli většinu času bez elektřiny.
Zdroj: Daily Maverick |
S nedostatkem vody jsme si za poslední rok a půl celkem zvykli žít. I když jsme už z nejhoršího venku, pořád se snažíme šetřit a pokud to jen trochu jde, neplýtvat. A s posledními dvěma měsíci přišlo i opravdu deštivý počasí, takže zásoby vody se zase pomalu zvedají.
Co ale člověka opravdu připraví na zombie apokalypsu jsou pravidelný black-outy. Letos probíhaly několik týdnů v kuse během března a dubna, protože hlavní dodavetel elektriky pro většinu jižní Afriky (nejen JAR) nebyl schopnej tu elektřinu vyrobit.
Abyste tomu rozuměli, tak Eskom je pravděpodobněji nejzadluženější státní firma v Jihoafrický republice a její dluh je takovej, že už je absolutně nemožný ho jakkoliv umořit. Je vyšší, než veškerej kapitál, kterej Eskom má a to několikanásobně. Ale stát místo toho, aby tu firmu restrukturalizoval, do ní pořád leje další a další peníze. S podobným efektem, jako kdybyste sypali pásek do černý díry.
No a protože Eskom neměl peníze, tak neměli za co nakoupit uhlí... a taky se jim (úplně náhodou) rozbilo 9 elektráren najednou, těsně potom, co prezident ohlásil, že Eskom rozdělí na 3 samostatný subjekty... A tak nám v prosinci začaly občasný a v únoru a březnu pravidelný výpadky proudu, kterejm se tu říká loadshedding.
Funguje to tak, že celá země je rozdělená na oblasti a podle toho, kolik výrobní kapacity chybí, se ty jednotlivý oblasti odstřihávaj ve dvouhodinovejch intervalech. Takže třeba při Stage 2 víte, že vám za den vypnou elektřinu jenom 2x na 2 hodiny a při Stage 4 už to jsou 4 dvouhodinový úseky během 24 hodin.
Mají na to takový fancy tabulky, takže si můžete najít, kdy ve vaší oblasti nepůjde proud a podle toho si třeba zařídit vaření a tak... Co je ale horší, že při Stage 3 a výš se vypínaj i semafory, veřejný osvětlení a dost často nefunguje ani mobilní síť, takže se rapidně zvyšuje šance, že vás někde přepadnou v temným koutě (protože temnejch koutů je najednou všude plno) a ani se nedovoláte pomoci. Takže trochu taková Walking Dead/zombie apokalypsa. Nejlepší se doma zamknout a udělat si romantickej večer při svíčkách. Horší, pokud zrovna sedíte v restauraci a najednou jim přestane fungovat kuchyň a platební terminály...
Nejhorší následek byl ale dopad na místní ekonomiku. Podle výpočtů ekonomů se za jedinej den, kdy byla implementovaná Stage 2 loadsheddingu ztratilo přes 2 miliardy randů (asi 3 miliardy Kč) hrubýho domácího produktu a spoustu malej podniků a živnostníků muselo zavřít krám.
Od dubna jsme zatím jako zázrakem žádný výpadky neměli. Eskom aktuálně hledá novýho CEO, stávající management si vyplatil multimilionový odměny, takže business as usual a TIA a jede se dál...
Komentáře
Okomentovat